Jak se měla 1. B a 2. C na škole v přírodě u Jičína

8. června jsme se vydali na dlouho očekávané společné dobrodružství šestidenního pobytu na škole v přírodě. Pro většinu dětí to bylo první delší odloučení od rodiny, a tak se v jejich hlavičkách mísily různé pocity. Ty smutné přešly v okamžiku, kdy se programu v autobuse ujal delegát, který zaměstnal děti hrou, při níž neměly čas zabývat se stýskáním. Cesta tak velmi rychle utekla a než jsme se nadáli, byli jsme u objektu. Ještě před ubytováním se děti vydaly na průzkum okolí – zaujala je cedule s nápisem „Rumcajsova jeskyně“, a tak ji šly obhlédnout.

Poté už nás čekalo ubytování v útulných pokojících a výborný oběd – stravování bylo po celou dobu pobytu vynikající a pan vedoucí nám ve všech požadavcích vycházel ochotně vstříc.

Druhý den jsme podnikli celodenní pěší výlet do Prachovských skal. Děti zvládly cestu bravurně a občasné zdolávání těžšího terénu pro ně bylo zajímavým zážitkem.

V sobotu a v neděli trávily děti kromě dopoledního učení převážně v okolí objektu – hrály hry , malovaly, stavěly přístřešky a kuličkové dráhy, soutěžily v družstvech…… – to vše v lese, na travnaté louce nebo beachvolejbalovém hřišti. Zahálet nenechaly ani houpačky a zavěšená lana na dětském hřišti.

V pondělí po obědě jsme se vydali opět pěšmo do Jičína. Dobrou náladu nám nezkazila ani bouřka, která nás cestou přepadla. Naštěstí se počasí umoudřilo a do Jičína jsme dorazili za slunečného počasí, které nás až po zbytek dne neopustilo. Ve městě jsme si nenechali ujít návštěvu Rumcajsovy ševcovny a Valdické věže s překrásnou vyhlídkou po okolí.

Večer jsme si zatancovali při oslavě narozenin a svátku pěti z účastníků ŠvPř a (o něco později než obvykle) příjemně unaveni ulehli k poslední možnosti pohádkového snění na Bradě.

Myslím, že se nám celá ŠvPř moc vydařila – některým dětem se ani nechtělo zpět do Prahy (kdyby prý mohly mít u sebe své blízké, určitě by chtěly zůstat). A tak jsme si slíbili, že za rok se vypravíme poznávat zase jiný kousek naší krásné vlasti, utužovat zdraví a přátelství mezi sebou.

Chtěla bych moc poděkovat panu učiteli Bícovi, paní vychovatelce a zdravotnici v jedné osobě Míle Akrmanové a paní vychovatelce Jitce Kulhánkové za péči a krásný program, který pro děti na celou dobu ŠvPř vytvořili.

Dagmar Tisančínová

vedoucí ŠvPř

3 thoughts on “Jak se měla 1. B a 2. C na škole v přírodě u Jičína

    • Marie-It’s through chae2ctrrs&#8a17; POV’s that we experience everything, including the intangible qualities of place. Indeed, I believe that portraying a character’s changing relationship to the place where they dwell is an aspect of mastery in novel writing.Like? 2

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.